1. Úvod Současné
trend při výrobě svařovaných konstrukcí, ve velké míře stavebních
mechanismů, klade nové nároky na volbu základního materiálu. Tyto
konstrukce musí vyhovovat konstruktérem stanovenému zatížení při
minimalizaci hmotnosti konstrukce a tím redukci nákladů jak při výrobě,
tak i při provozu vlastního zařízení.
Tyto požadavky splňují v současné době jemnozrnné oceli. Jedná se o
oceli mikrolegované, u kterých mikrolegury působí na velikost zrna, což
má za následek zpevnění oceli, zvýšení meze kluzu a dále pak snížen
náchylnosti ke stárnutí oceli s nízkým obsahem uhlíku. Celkové množstvím
legur se pohybuje v rozmezí 0,15-0,25%. Významným prvkem pro tyto oceli
je Al, který váže dusík, za vzniku AlN a tím potlačuje náchylnost oceli
ke stárnutí. Mezi další prvky se řadí Nb, V, B. Vytváří s dusíkem
karbidy, karbonitrydy nebo nitridy.
Jemnozrnné oceli rozdělujeme následovně:
• normalizačně žíhané jemnozrnné oceli (A)
• zušlechtěné jemnozrnné oceli (Q)
• termomechanicky zpracované jemnozrnné oceli (M)
Pro svařování vysocepevných jemnozrnných ocelí se v první řadě
používají následující metody svařování:
- ručně obalenými elektrodami (111)
- svařování el. obloukem v ochranné atmosféře - MAG (135)
- pod tavidlem (121)
Používané přídavné materiály:
- obalené elektrody
- plné a plněné dráty (s kovovým práškem nebo struskotvorné) ve spojení
s aktivními plyny
- plné a plněné dráty v kombinaci s tavidlem
2. Přídavné materiály
Složení legur přídavného materiálu a typ obalu, ochranný plyn
popřípadě tavidlo společně určují vlastnosti svarového kovu. V zásadě
musí být splněny dvě podmínky pro dosažení kvalitativně hodnotných
svarových spojů jemnozrnných ocelí:
- dosažení minimální hodnoty pevnosti a tažnosti základního materiálu
ve spoji
- svarové spoje musí být provedeny bezchybně
Přídavné materiály se volí s ohledem na požadované hodnoty svarového
kovu, musí odpovídat podmínkám svařování ( vnesené teplo, přechodová
teplota) a eventuálnímu tepelnému zpracování. Proto musí tyto materiály
zajistit, aby se při daných podmínkách svařování, které jsou určeny
základním materiálem, konstrukcí a výrobními podmínkami, zamezilo vzniku
vad typu studených trhlin a trhlin za horka.
Pro zamezení vzniku trhlin za horka musí být u svarového kovu
zaručena vysoká čistota s ohledem na obsah síry, minimální obsah kyslíku
promíseného svarového kovu, obsah uhlíku pod peritektickým bodem pro
tuhnutí primárního feritu a samozřejmě tvarem svaru a parametry
svařování optimální geometrie svarové housenky.
Trhliny za studena jsou způsobeny účinkem difúzního vodíku, jako
trhliny indukované. Tvoří se ve strukturách citlivých na vodíkové
zkřehnutí, tj. v martenzitu nebo bainitu. Vodík se dostává do svarového
kovu prostřednictvím vlhkosti přídavného materiálu (obalené elektrody,
plněný drát) nebo tavidla. Z tohoto důvodu musí být přídavné materiály
optimalizovány s ohledem na přítomnost již výše zmíněného difuzního
vodíku. Není zde rozhodující pouze hodnota inicializačního vodíku,jak
bude ukázáno, když je použit přídavný materiál po přesušení dle předpisu
nebo použit z vodotěsného balení. Musí být zajištěna i rezistence na
vlhkost přídavného materiálu. To znamená, že pokud je tento materiál
dlouhodobě používán, nesmí hodnota difúzního vodíku překročit stanovenou
hodnotu. V současné době je tato skutečnost obzvláště důležitá, protože
z důvodů snižování nákladů dochází k redukci předehřevu, popř. je od něj
upouštěno úplně.
2.1 Dvouplášťové elektrody
Pro dosažení nejlepších výsledků při svařování obalenou elektrodou se
pro výrobu obalených elektrod nabízí tzv. dvouplášťová technika. U této
elektrody se do vnitřního obalu, blíže k jádrovému drátu, přidá
uhličitan vápenatý produkující ochranný plyn. Vnější plášť obsahuje jako
basickou komponentu kazivec, který podporuje hoření oblouku. Tato
technika byla nejdříve s úspěchem použita pro rutilo-basické elektrody
(typ B(R) podle staré DIN 1913 s možností svařovat střídavým proudem),
ale i pro čistě basickou elektrodu (typ B) určenou ke svařování
vysocepevných jemnozrnných konstrukčních ocelí. Tyto elektrody jsou
charakterizovány zvláště stabilním elektrickým obloukem při redukovaných
proudových hodnotách a proto jsou velmi vhodné pro svařování v polohách
a kořenů. Současně zajišťují na základě jejich basické charakteristice
strusky nejvyšší možné hodnoty houževnatosti svarového kovu.
Starostlivou volbou surovin a optimalizací výrobního procesu mohou
být popsané bazické elektrody řady TENACITO označeny jako rezistentní na
vlhkost. To znamená, že může být zajištěno nejen množství difúzního
vodíku < 5 nebo dokonce i < 3 ml/100g nataveného svarového kovu (DIN
8572) po přesušení nebo použití z uzavřené plechové dózy nebo vakuového
balení. Na základě jejich nízké navlhavosti z okolního prostředí
vykazují po expozici na vzduchu na pracovišti, za jednu směnu (8h),
ještě hodnotu <5ml/100g .
2.2 Plněné dráty
Pro svařování vysocepevných ocelí byly vyvinuty dráty jak pro
svařování v ochranných atmosférách, tak i pod tavidlem. „Bezešvé“ plněné
dráty jsou typické svým svarem uprostřed trubičky/podélným svarem
uzavřené trubičky. Prášek je do trubičky vpraven střásáním a pomocí
žíhání je v něm redukován obsah vodíku a dosaženo tažných vlastností pro
protažení na konečný průměr.
V zásadě vykazují plněné dráty vysokou flexibilitu pokud jde o
chemické složení svarového kovu. Plnivem jsou cíleně ovlivněny
vlastnosti svařování, rozlišujeme mezi typy plněné kovovým nebo
struskotvorným typem s basickou nebo rychle tuhnoucí rutilovou struskou.
Reakcí kov/struska v průběhu svařovacího procesu, stejně jako i při
ostatních struskotvorných procesech svařování s obalenou elektrodou nebo
tavidlem, jsou vlastnosti svarového kovu pozitivně ovlivňovány basickými
komponentami, přičemž je obsah kyslíku udržován na nízké úrovni. Tím
jsou basické plněné dráty předurčeny pro zpracování vysocepevných ocelí.
Za povšimnutí stojí pro svařování vysocepevných ocelí podobně jako plné
dráty jsou i kovovým práškem plněné dráty se zajímavou houževnatostí a
vyznačující se oproti plným drátům značně lepšími vlastnostmi svařování
na základě jejich srovnatelně jemnějšího oblouku. Jsou vhodné pro
svařování v poloze zdola nahoru.
Oproti jiným plněným drátům s drážkou nebo s falcem mají popsané
„bezešvé“ plněné dráty tyto přednosti:
• nenavlhavost náplně při skladování, zpracování
• odpadá nutnost přesušení, i po skladování ve vlhkém prostředí
• možnost pomědění pro dobrý elektrický kontakt a zlepšení vodivosti
• vysoká stabilita tvaru pro dobré podávání drátu, zvláště u
dvoukladkového podavače drátu
• není torze drátu při svařování, např. pro plněmechanizovaném nebo
robotizovaném svařování
Plněné dráty systému FLUXOFIL mají množství difúzního vodíku < 5 nebo
dokonce i < 3 ml/100g nataveného svarového kovu, což je dáno vysokou
teplotou mezižíhání a volbou surovin. Mohou být použity pro svařování
vysocepevných jemnozrnných ocelí bez nebezpečí tvorby trhlin
iniciovaných vodíkem. Tato vlastnost zůstává, jak již bylo řečeno i při
skladování za nepříznivých podmínek.
Svařování pod tavidlem
Při vícevrstvém svařování je dosaženo nejvyšších hodnot tažnosti
svarového kovu pouze s fluorid-basickým tavidlem, které zaručují
optimální nízký obsah kyslíku ve svarovém kovu. vzniká vysoký podíl
jehličkovitého feritu a minimální množství primárního feritu. Pro
kompenzaci extrémně nízkého obsahu kyslíku a desoxidačních prvků jako je
Al a Cu v moderních jemnozrnných konstrukčních ocelích a pro zajištění
optimálního množství kyslíku ve svarovém kovu při jednovrstvém svařování
s vysokou mezí kluzu a vysokým promíšením je možné použít i basická
tavidla s odpovídajícím vyšším kyslíkovým potenciálem. Dále je nutné při
jednovrstvém svařování brát ohled na obsah mikrolegur v oceli – V a
především Nb, protože tyto mají již při malých koncentracích škodlivý
vliv na houževnatost.
Dalším významným faktorem je obsah dusíku, protože dusík snižuje
hodnoty rázové práce vysocepevných ocelí. Dusík se do svarového kovu
dostává z atmosféry. Předpoklad, že základní materiál a přídavný
materiál sami obsahují jen malé množství dusíku, může být sníženo volbou
vhodného tavidla. Tvorba CO v kavernách je zodpovědné za to, že se
uvolňuje z částic tavidla a snižuje parciální tlak dusíku.
Cílenou volbou surovin a optimalizací žíhacího procesu při výrobě je
možné pozitivně ovlivnit obsah difuzního vodíku a rezistence vlhkosti.
Hodnot do 5 ml/100 g nataveného svarového kovu je možné dosáhnout s
moderními aglomerovanými tavidly.
3. Optimalizace chemického složení svarového kovu
Dosáhnout vysoké nebo nejvyšší hodnoty pevnosti svarového kovu
nepředstavuje v zásadě žádný problém, protože obvyklé prvky zvyšující
pevnost – C, Mn, Cr, Ni, Mo, V jsou v rostoucím množství přidány do
svarového kovu jednotlivě nebo společně. Všeobecně vyžadují současně
dobré vlastnosti tažnosti vyvážené a přesně určené dávkování legur a
mikrolegur do svarového kovu. Dodatečně musí být zaručen pro nejvyšší
požadavky na tažnost/houževnatost nízký obsah kyslíku, basická
charakteristika strusky přídavného materiálu. U nízkých obsahů kyslíku
(250 ppm pro tavidlo a 350-450ppm pro svarový kov elektrody) je optima
dosaženo na malých jemně rozptýlených oxidických vměstcích, které
vytváří jemnozrnnou a odpovídající duktilní strukturu s nejvyšším
podílem tzv. jehličkovitého feritu. Basické přídavné materiály jsou tedy
nutností pro případ nejvyšších požadavků na houževnatost ve svarovém
spoji.
Rozsáhlé, systematické výzkumy provedené G.M. Evants , svarových
kovů, vyrobených basickými elektrodami pro různé systémy legur,
představují důležitý základ porozumění souvislostem mezi složením legur,
strukturou svarového kovu a mechanickými vlastnostmi nelegovaných a
nízkolegovaných ocelí. Výsledky platí také v podstatě pro svarové kovy s
nízkým obsahem kyslíku, které byly vytvořeny svařováním pod tavidlem –
basickým tavidlem, nebo v ochranné atmosféře s basickým plněným drátem a
jsou shrnuty následovně:
• obsah C v rozsahu 0,07 – 0,09% pro dosažení optimálních hodnot
rázové práce
• Mn zvyšuje podíl jehličkovitého feritu ve struktuře na úkor primárního
feritu (podeutektoidní ferit) a následně mez kluzu svarového kovu. Co se
týká vrubové houževnatosti je optimum asi 1,4% Mn, protože v tomto
případě působí mikrostruktura a mez kluzu v závislosti na tažnosti
opačným směrem.
• Současně s přítomností Mn klesají hodnoty rázové práce s rostoucím
obsahem Si. Při optimálním obsahu Mn může být Si tolerován do velikosti
0,5%.
• Ni je prvek, který zlepšuje především houževnatost za nízkých teplot.
S rostoucím obsahem Ni z 0 na 3% musí být upraven obsah Mn, tzn.
kontinuálně snížit z 1,4% na 1,0%, pro dosažení optimálních hodnot
rázové práce.
• Mo zvyšuje pevnost a to především při zvýšených teplotách (žáropevnost),
ale do 0,25% pozitivně ovlivňuje i houževnatost. I zde musí být obsah Mn
snížen pod 1%, pokud je přilegován Mo.
• Cr zvyšuje pevnost ve velkém rozsahu, nemá ale proti Mo žádný příznivý
vliv na houževnatost. Další zvýšení pevnosti je možné pouze ve spojení s
Ni a Mo.
• Vlivem chemického složení nekovových vměstků působí Ti v již velmi
malém množství velkým vlivem na mikrostrukturu, podporuje růst feritu na
hranici zrna a více působí na růst jehlicovitého feritu. Mohou být
nalezena dvě optima, u kterých může vypadat lépe obsah jehlicovitého
feritu a následně hodnoty rázové práce. První optimum leží u 30ppm
(0,003%) a druhé při 200ppm(0,02%).
• B je přidán do svarového kovu ještě v menším množství než Ti, zvláště
pro svařování s vysokým vneseným teplem, čili vysokou mezí kluzu v tahu.
B působí aktivně na hranicích zrn, jako austenitotvorný. Je dolegován
společně s Ti, aby se zabránilo navázání na kyslík nebo dusík. Poměr
Ti:B minimálně 10:1.
• Nb a V, oba v malých koncentracích působí silně na pevnost, vyznačují
se však negativním vlivem na houževnatost. Po žíhání na snížení
vnitřních pnutí působí Nb ještě nepříznivěji než V na houževnatost a
proto musí být jeho obsah ve svarovém kovu co nejnižší. Jelikož v
současné době vysocepevné jemnozrnné oceli, jako např. TMZ oceli,
obsahují Nb je nutné ho při vlastním svařování brát v úvahu.
S jako nečistota zvyšuje nejen nebezpečí vzniku trhlin za horka, ale
také omezuje pozitivní účinek mikrolegury Ti, protože se ukládá ve formě
MnS vrstvy na povrchu oxidických vměstků a tím snižuje jeho účinek.
Proto musí být její obsah omezen na hodnotu max. 0,007%. Ve srovnání s
tím má P nižší vliv na houževnatost, mohou být tolerovány větší
znečištění do 0,015%, pokud se nepočítá s dlouhodobým žíháním nebo není
určena pro žáropevné použití.
Al jako silně desoxidační prvek určuje rozhodující množství a
chemické složení nekovových vměstků a následně mikrostruktury a
houževnatosti svarového kovu. Jeho obsah by měl být okolo 0%, v žádném
případě by neměl překročit 200-400 ppm. Přitom je nutné dávat pozor na
promíšení Al v základním materiálu.
Dusík je další prvek, který je nutno výrazně omezit, protože
odstraňuje pozitivní účinek legujících prvků u nízkolegovaných ocelí,
popsaný výše. Proto je nutné udržovat jeho množství na nejnižších
hodnotách, což v praxi znamená maximálně tolerovanou hodnotu 60 ppm.
4. Závěr
Na základě uvedených souvislostí, zpracovaných na základě výzkumných
prací se nabízí uživateli přídavné materiály s minimální mezí kluzu 890
N/mm2 a to ve formě obalených elektrod, plněných drátů a kombinací
drát/tavidlo, které jsou vyrobeny v následujících systémech legur:
• Mn
• MnNi
• MnMo
• MnNiMo
• MnCrNiMo
Vedle těchto standardních legur existují přídavné materiály legované
TiB pro svařování pod tavidlem s vysokou mezí kluzu, ve formě plných
nebo plněných drátů.Existují také speciální přídavné materiály legované
V pro svařování vysocepevných jemnozrnných ocelí, které vyžadují
normalizaci nebo zušlechtění. Pro svařování ocelí odolávajících
atmosférickým vlivům jsou určeny přídavné materiály legované NiCu.
Tabulky:
Obalené elektrody
Typ legování |
Složení |
Minimální Rp0,2
N/mm2 (stav po svaření) |
Rázová práce
(stav po svaření) |
Mn |
1,5 Mn |
420 |
70 J při –600C |
MnNi |
1,2 Mn/0,95 Ni
1,1 Mn/2,40 Ni
1,6 Mn/0,90 Ni |
460
480
510 |
70 J při –600C
100 J při –600C
60 J při –600C |
MnMo |
0,8 Mn/0,5 Mo |
470 |
140 J při –600C |
MnNiMo |
1,4 Mn/0,95 Ni/0,40 Mo
1,5 Mn/1,20 Ni/0,35 Ni |
510
560 |
55 J při –600C
70 J při –600C |
MnCrNiMo |
1,5 Mn/0,40 Cr/2,1 Ni/0,4 Mo
1,8 Mn/0,35 Cr/2,2 Ni/0,4 Mo
1,6 Mn/0,70 Cr/2,4 Ni/0,5 Mo |
700
700
890 |
55 J při –600C
60 J při –600C
60 J při –600C |
Plněné dráty
Typ legování |
Složení |
Minimální Rp0,2
N/mm2 (stav po svaření) |
Rázová práce
(stav po svaření) |
Mn |
1,4 Mn |
420 |
> 60 J při –400C |
MnNi |
0,9 Mn/2,5 Ni
1,4 Mn/1,2 Ni |
440
470 |
> 47 J při –800C
> 47J při –600C |
MnMo |
1,4 Mn/0,5 Mo |
490 |
> 40 J při –400C |
MnNiMo |
1,4 Mn/1,2 Ni/0,40 Mo |
560 |
> 47 J při –600C |
MnCrNiMo |
1,3 Mn/0,40 Cr/2,4 Ni/0,4 Mo
1,7 Mn/1,0 Cr/1,8 Ni/0,4 Mo |
690
890 |
> 47 J při –600C
> 47 J při –400C |
Tavidlo
Typ legování |
Složení |
Minimální Rp0,2
N/mm2 (stav po svaření) |
Rázová práce
(stav po svaření) |
Mn |
1,6 Mn |
460 |
> 100 J při –400C |
MnNi |
0,8 Mn/2,5 Ni
1,3 Mn/1,5 Ni |
370
450 |
> 47 J při –1050C
> 60 J při –600C |
MnMo |
1,4 Mn/0,5 Mo |
470 |
> 47 J při –400C |
MnNiMo |
1,4 Mn/1,2 Ni/0,4 Ni |
550 |
> 60 J při –600C |
MnCrNiMo |
1,4 Mn/0,6 Cr/2,5 Ni/0,4 Mo
1,5 Mn/0,8 Cr/2,5 Ni/0,4 Mo |
680
870 |
> 50 J při –600C
> 40 J při –400C |
Doporučené přídavné materiály OERLIKON
E - obalené elektrody pro svařování normalizovaných a zušlechtěných
jemnozrnných ocelí
Obchodní značení |
Označení norem |
Chemická analýza |
přídavného
materiálu |
Klasifikace |
(střední hodnoty) [%] |
|
|
EN |
ASME/SFA |
C |
Si |
Mn |
Cr |
Ni |
Mo |
další |
EXTRA |
499 |
E 42 4 B 32 H 10 |
5.1 |
E 7016 – H8 |
0,08 |
0,45 |
1,3 |
|
|
|
|
BOR-SP 6 |
499 |
E 46 6 B 34 H 10 |
|
|
0,04 |
0,6 |
1,5 |
|
|
|
|
TENAX 50 |
499 |
E 42 6 B 32 H 5 |
5.1 |
E 7016-1-H8 |
0,06 |
0,3 |
1,5 |
|
|
|
P,S |
TENACITO |
499 |
E 42 6 B 42 H 5 |
5.1 |
E 7018-1-H4 |
0,06 |
0,3 |
1,5 |
|
|
|
|
TENACITO 38 R |
499 |
E 46 6 1 Ni B 42
H 5 |
5.1 |
E 7018-G-H4 |
0,06 |
0,3 |
1,2 |
|
0,95 |
|
P,S |
TENACITO 65 |
757 |
E 55 5 Mn1Ni Mo
B T 42 H5 |
5.5 |
E 9018-G-H4 |
0,05 |
0,3 |
1,5 |
|
1,2 |
0,35 |
|
TENACITO 65 R |
757 |
E 55 6 Mn1NiMo B
T 42 H5 |
5.5 |
E 9018-G-H4 |
0,05 |
0,3 |
1,4 |
|
0,95 |
0,4 |
Cu, V, P, S |
TENACITO 70 |
499 |
E 50 6 Mn1Ni B
42 H 5 |
5.5 |
E 8018-G-H4 |
0,06 |
0,5 |
1,6 |
|
0,9 |
|
|
TENACITO 70 B |
499 |
E 46 6 2Ni B 42
H5 |
5.5 |
E 8018-C 1-H4 |
0,05 |
0,3 |
1,1 |
|
2,4 |
|
Cu, P, S |
TENACITO 75 |
757 |
E 69 4 Mn2NiCrMo
B 42 H5 |
5.5 |
E 10018-G-H4 |
0,06 |
0,5 |
1,5 |
0,4 |
2,1 |
0,4 |
|
TENACITO 75 M |
757 |
E 62 5 Mn2NiMo B
42 |
5.5 |
E 9018-G |
0,06 |
0,35 |
1,4 |
|
2 |
0,4 |
|
TENACITO 80 |
757 |
E 69 6 Mn2NiCrMo
B 42 H5 |
5.5 |
E 11018-G-H4 |
0,06 |
0,5 |
1,8 |
0,35 |
2,2 |
0,4 |
|
TENACITO 100 |
757 |
E 89 4 Mn2NiCrMo
B 42 H5 |
5.5 |
E 12018-G-H4 |
0,06 |
0,5 |
1,6 |
0,7 |
2,4 |
0,5 |
|
TENCORD Kb |
499 |
E 42 4 Z B 42 |
5.5 |
E 7018-G
|
0,06 |
0,4 |
1 |
|
1 |
|
Cu |
MAG svařovací dráty pro svařování jemnozrnných ocelí
Obchodní značení |
Označení norem |
Chemická analýza |
přídavného materiálu |
Klasifikace |
(střední hodnoty) [%] |
|
EN |
ASME/SFA |
C |
Mn |
Si |
Cr |
Ni |
Mo |
|
CARBOFIL Mo |
12070 |
G Mo |
5.28 |
ER 80 S-G |
£
0,12 |
1,0 |
0,6 |
|
|
0,5 |
|
CARBOFIL NiMo 1 |
12534 |
GMn3Ni1Mo |
5.28 |
ER 90 S-G |
£
0,10 |
1,8 |
0,6 |
|
1,0 |
0,4 |
Ti |
CARBOFIL NiMoCr |
12534 |
Gmn3Ni1CrMo |
5.28 |
ER 100 S-G |
£
0,10 |
1,6 |
0,6 |
0,3 |
1,4 |
0,25 |
|
CARBOFIL CrMo 1 |
12070 |
GcrMo1Si |
5.28 |
ER 80 S-G |
£
0,12 |
1,2 |
0,6 |
1,1 |
|
0,6 |
|
CARBOFIL CrMo 2 |
12070 |
G CrMo2Si |
5.28 |
ER 90-SG |
£
0,10 |
1,2 |
0,7 |
2,5 |
|
1,0 |
|
CARBOFIL 2,5 Ni |
400 |
G 466 MG2 Ni2 |
5.28 |
|
£
0,10 |
1,3 |
0,6 |
|
2,4 |
|
P,S |
TIG svařovací dráty pro svařování jemnozrnných ocelí
Obchodní značení |
Označení norem |
Chemická analýza |
přídavného materiálu |
Klasifikace |
(střední hodnoty) [%] |
|
EN |
ASME/SFA |
C |
Mn |
Si |
Cr |
Ni |
Mo |
|
OE-Mo |
12070 |
W Mo Si |
5.28 |
ER 80 S-G |
0,10 |
1,1 |
0,6 |
|
|
0,5 |
|
OE-CrMo1 |
12070 |
W Cr Mo 1 Si |
5.28 |
ER 80 S-G |
0,10 |
1,0 |
0,6 |
1,1 |
|
0,5 |
|
OE-CrMo 2 |
12070 |
W Cr Mo 2 Si |
5.28 |
ER 90 S-G |
£
0,08 |
1,1 |
0,6 |
2,6 |
|
1,0 |
|
OE-CrMo 5 |
12070 |
W Cr Mo 5 |
5.9 |
ER 502 |
£
0,06 |
0,5 |
0,45 |
5,8 |
|
0,6 |
|
OE-Ni38R |
12070 |
W 426 W3Ni1 |
5.28 |
ER 80 S-G |
£
0,14 |
1,4 |
0,6 |
|
1,2 |
|
P,S |
OE-2,5Ni |
12070 |
W 466 W2Ni2 |
5.28 |
ER 80 S-Ni2 |
0,10 |
1,3 |
0,6 |
|
2,5 |
|
P,S |
Plněné dráty pro svařování jemnozrnných ocelí
Obchodní značení |
Označení norem |
Chemická analýza |
přídavného materiálu |
Klasifikace |
(střední hodnoty) [%] |
|
EN |
ASME/SFA |
C
|
Mn |
Si |
Cr |
Ni |
Mo |
|
FLUXOFIL 35 |
12071 |
T MoLB C (M)3 H5 |
5.29 |
E 80 T5-G |
0,05 |
1,40 |
0,4 |
|
|
0,5 |
|
FLUXOFIL 36 |
12071 |
T Cr Mo1B C (M) 3 |
5.29 |
E 80 T5-B2 |
0,06 |
0,35 |
1,0 |
1,2 |
|
0,45 |
|
FLUXOFIL 37 |
12071 |
T Cr Mo 2 B C (M)3 |
5.29 |
E 80 T5-G |
0,06 |
0,35 |
0,8 |
2,3 |
|
1,0 |
|
FLUXOFIL 37 STC |
12071 |
T Cr Mo 2 B M 3H5 |
5.29 |
E 80 T5-G |
0,09 |
0,20 |
0,80 |
2,3 |
|
1,0 |
As,Sn,Sb |
FLUXOFIL 38 C |
|
|
|
|
0,10 |
0,25 |
0,8 |
1,3 |
0,4 |
1,1 |
V |
FLUXOFIL 40 |
758 |
T 46 6 1Ni B C(M) 3
|
5.29 |
E 80 T5-G |
0,05 |
0,40 |
1,4 |
|
1,2 |
|
|
FLUXOFIL 140 mod |
758 |
T 46 6 Z B M 2 H5 |
5.29 |
E 81 T1- Ni1 |
0,07 |
0,50 |
1,4 |
|
<1,0 |
|
|
FLUXOFIL 41 |
12535 |
T 55 4 1NiMo B C (M) 3 H5 |
5.29 |
E 80 T5-G |
0,05 |
0,40 |
1,4 |
|
1,2 |
0,4 |
|
FLUXOFIL 42 |
12535 |
T 69 6 Mn2NiCrMo B C (M) 3 |
5.29 |
E 110 T5-K4 |
0,05 |
0,35 |
1,3 |
0,4 |
2,4 |
0,4 |
|
FLUXOFIL 43.1 |
|
|
5.29 |
E 80 T5-G |
0,05 |
0,30 |
0,25 |
|
2,0 |
0,3 |
V |
FLUXOFIL 44 |
758 |
T 426 2Ni B M 3 H5 |
5.29 |
E 70 T5-G |
0,05 |
0,90 |
0,3 |
|
2,5 |
|
|
FLUXOFIL 45 |
12535 |
T 89 4Mn2Ni1CrMo
B M 3 |
5.29 |
|
0,06 |
1,70 |
0,5 |
1,0 |
1,8 |
0,40 |
|
FLUXOFIL 48 |
758 |
T 46 6 1Ni B C(M) 3 |
5.29 |
E 80 T5-G |
0,05 |
1,2 |
0,4 |
|
1,2 |
|
Cu, P, S |
FLUXOFIL 70 |
|
|
5.29 |
E 110 T5-G |
0,08 |
1,1 |
0,35 |
1,0 |
2,2 |
1,0 |
|
Svařovací dráty pod tavidlo pro svařování jemnozrnných ocelí
Obchodní značení |
Označení norem |
Chemická analýza |
přídavného materiálu |
Klasifikace |
(střední hodnoty) [%] |
|
EN |
ASME/SFA |
C |
Mn |
Si |
Cr |
Ni |
Mo |
|
OE-Ni 38 R |
756 |
|
0,10 |
1,0 |
0,25 |
|
1,0 |
|
|
OE-S 2 Ni 1 |
756 |
|
0,10 |
1,0 |
<0,15 |
|
1,1 |
|
|
OE-S 2 Ni 2 |
756 |
|
0,10 |
1,0 |
0,10 |
|
2,2 |
|
|
OE-S 3 Ni Mo 1 |
756 |
|
0,12 |
1,7 |
0,15 |
|
1,0 |
0,6 |
|
OE-S 2 Mo |
756 |
|
0,10 |
1,0 |
0,20 |
|
|
0.5 |
|
Tavidlo pro svařování jemnozrnných ocelí
OP 121 TT
Norma |
Skupina tavidla |
Stupeň basicity |
EN 760 |
Fluorid-basické |
stupeň basicity: ca.
3,1 |
Základní
složky
SiO2 + TiO2 |
CaO + MgO |
CaO + MgO |
CaF2 |
15 % |
40 % |
20 % |
25 % |
OP 41 TT
Norma |
Skupina tavidla |
Stupeň basicity |
EN 760 |
Fluorid-basické |
stupeň basicity: ca.
3,1 |
Základní složky
SiO2 + TiO2 |
CaO + MgO |
CaO + MgO |
CaF2 |
10 % |
35 % |
20 % |
30 % |
OP 122
Norma |
Skupina tavidla |
Stupeň basicity |
EN 760 |
Fluorid-basické |
stupeň basicity: ca.
1,7 |
Základní složky
SiO2 + TiO2 |
CaO + MgO |
CaO + MgO |
CaF2 |
20 % |
35 % |
25 % |
30 % |
OP 37 STC
Norma |
Skupina tavidla |
Stupeň basicity |
EN 760 |
Fluorid-basické |
stupeň basicity: ca.
2,6 |
Základní složky
SiO2 + TiO2 |
CaO + MgO |
CaO + MgO |
CaF2 |
15 % |
40 % |
20 % |
25 % |
OP 120 TT
Norma |
Skupina tavidla |
Stupeň basicity |
EN 760 |
Fluorid-basické |
stupeň basicity: ca.
3,1 |
Základní složky
SiO2 + TiO2 |
CaO + MgO |
CaO + MgO |
CaF2 |
15 % |
35 % |
20 % |
25 % |
OP 42 TT
Norma |
Skupina tavidla |
Stupeň basicity |
EN 760 |
Fluorid-basické |
stupeň basicity: ca.
3,1 |
Základní složky
SiO2 + TiO2 |
CaO + MgO |
CaO + MgO |
CaF2 |
15 % |
35 % |
20 % |
25 % |
OP 125 W
Norma |
Skupina tavidla |
Stupeň basicity |
EN 760 |
Fluorid-basické |
stupeň basicity: ca.
2,6 |
Základní složky
SiO2 + TiO2 |
CaO + MgO |
CaO + MgO |
CaF2 |
15 % |
40 % |
20 % |
25 % |
OP 100
Norma |
Skupina tavidla |
Stupeň basicity |
EN 760 |
Aluminat-basické |
stupeň basicity: ca.
0,8 |
Základní složky
SiO2 + TiO2 |
CaO + MgO |
CaO + MgO |
CaF2 |
25 % |
20 % |
45 % |
10 % |
|